Pravopisná hrubka v knížce pro děti z Edice ČT

Píše se jedině štrúdl!

V knížce Jiřího Žáčka Krysáci jsou zase spolu, kterou vydala Česká televize v Edici ČT v roce 2016, se na straně 13 objevila pravopisná hrubka ve slově štrúdl. Ačkoli se štrúdl píše jedině s ú, podoba slova s ů je velmi obvyklá, a pro mě tedy nikterak překvapující. Pro některé lidi je však velkým překvapením, že štrúdl se píše s ú, a dožadují se logického opodstatnění či pravidla, podle kterého by si pravopis slova štrúdl odvodili. Jenže takové pravidlo prostě neexistuje. Jak by podotkl Eda, laboratorní potkan z Prahy a jeden z protagonistů jmenované knihy: „Máme tu problém, pánové!“ Nezbývá nám nic jiného než si pravopisnou podobu slova štrúdl navždy zapamatovat.

Co: 

Kde: 

Pravopisná chyba v další dětské knížce

Pravopisná chyba v další dětské knížce

Včera jsem si z knihovny půjčila moc pěknou knížku pro děti. Jmenuje se Vánoční knížka, napsala ji a ilustrovala Tereza Říčanová a v roce 2006 ji vydalo nakladatelství Baobab. Jenže i v tomto textu jsem narazila na pravopisnou chybu, která je zcela mimo mé chápání.

V knize je použita předložka z, která se váže se 7. pádem, tj. z novými hračkami. Ach jo, se 7. pádem se přece pojí pouze předložka s, tedy správně: s novými hračkami.

Suma sumárum, zase jedna kniha pro děti, která se vykašlala na jazykovou korekturu.

Co: 

Kde: 

Díky vs. kvůli

Místo díky má být užita předložka kvůli

Stále častěji se v beletristických či odborných textech nebo v novinových článcích a zprávách objevuje záměna předložek díky a kvůli. Nedávno jsem si této stylistické hrubky všimla v knížce Marcely Mlynářové V padesáti na začátku. Této chyby se autorka dopustila na straně  96, a to hned dvakrát.

Pravidlo pro psaní těchto dvou předložek je následující. Pokud se jedná o pozitivní skutečnost, užívá se předložka díky (zásluhou něčeho). Naopak v negativním smyslu se píše předložka kvůli (vinou, následkem něčeho).

Co: 

Kde: 

Redaktoři televizních zpráv na Nově opět perlili

Vražda v Karviné

Že se na večerní Televizní noviny na Nově dívá více diváků než na zprávy veřejnoprávní televize, je známá věc. A ačkoli já k nim nepatřím a nevidím důvod své rozhodnutí měnit, včera jsem přece jen udělala výjimku a zprávy na nově začínající v půl osmé jsem si pustila.

Hned v úvodní reportáži jsem se však ujistila, resp. odfláknutá práce redaktorů večerních zpráv na Nově mě opět přesvědčila, že sledovat tento program je akorát tak ztráta času. Jak je zřejmé z vložené fotky, obsahovou stránku jednotlivých reportáží, která je častokrát úděsná, dohání už i ta stránka jazyková...

A z toho mi vychází jediné, že by se redaktoři večerních zpráv na Nově měli méně snažit emocionálně působit na své diváky a spíše se zdokonalovat ve své profesi tak, aby přinášeli věcné, stručné, srozumitelné, korektní a jazykově správné informace, potažmo reportáže.

Co: 

Kde: 

Knižní výrazy ve zpravodajském žánru?

Knižní výrazy ve zpravodajském žánru?

Užití knižních výrazů v žurnalistickém stylu má své opodstatnění, pokud se bavíme o intelektuálně náročných esejích nebo umělecko-odborných textech. Co se týče zpravodajského žánru, zde mi smysl užití knižních výrazů jaksi uniká.

Krátké zprávy, které nás informují o dění ve světě, rozhodně nemají mít žádné umělecké ambice, naopak zde jsou forma zprávy stejně jako použití srozumitelných výrazových prostředků jasně dané. Tudíž použít ve zpravodajském textu knižní výraz oslyšeni, tedy sáhnout po knižních jazykových prostředcích, působí akorát tak chaos v čtenářově mysli nebo vyvolává otázku, proč autor použil v takovémto textu vysoce spisovný výraz?

Podle mého za tím mohou stát tři důvody: buď se autor článku zbláznil, nebo vstával moc brzy či po večerech sepisuje historické romány, intelektuálně náročné eseje nebo ryze odborné texty a do knižních výrazů, které mohou nést určitý patos, se prostě zakoukal :-)

Co: 

Kde: 

Opět jedna „výživná“ jazyková hrubka

Správný tvar: obuvi

Na webových stránkách, které nabízejí k pronájmu bowlingové dráhy, jsem se dočetla, že je možnost zapůjčení obuvy. A sakra! Někdo by měl dotyčným, kteří webovky spáchali, zopakovat, podle jakých vzorů skloňujeme substantiva ženského rodu. Pak by totiž nedošlo k takové hrubce, která se vyjímá na stránkách společnosti. Obuv skloňujeme podle vzoru kost, tudíž jediný správný tvar je obuvi (jako kosti).

Co: 

Kde: 

Pravopis v článcích Moravskoslezského deníku

Dokonalá shoda podmětu s několikanásobným přísudkem

Moravskoslezský deník se zase v jednom ze svých článků vyznamenal, resp. autor článku či redaktor, který měl na starosti jazykovou korekturu. Pravopisná hrubka v přísudku se může stát leckomu, ovšem nad pravopisnou hrubkou v přísudku několikanásobném, který má v předcházejících slovesech správnou koncovku (děti bily a týraly chlapce), ale poslední sloveso má koncovku -i (donutili), ačkoli podmětem jsou pořád tytéž děti, to mi zůstává rozum stát (a jak je na článku vidět, nejen mně). (Napadá mě však ještě jedna varianta, možná že pravopis je v článku užit správně a pak by byla chyba v interpunkci. Pokud by tomu tak bylo, před a donutili chybí čárka, což by znamenalo, že svléknout se do naha chlapce donutili policisté.)

Co: 

Kde: 

Stránky