Jazykový korektor Týdne.cz se opět vyznamenal

Jazykový korektor Týdne.cz se opět vyznamenal. Zvratné zájmeno u slovesa proniknout?

Tématem číslo jedna jsou v současné době nepokoje a demonstrace na Ukrajině. Média nás neustále bombardují informacemi o dalším průběhu protivládních demostrací, za což jsem velmi ráda a vděčná. Už méně vděčná jsem však těm, kteří tyto články po jazykové stránce odfláknou (ať už to jsou autoři, redaktoři, grafici či jazykoví korektoři!).

Jsem srozuměna s tím, že články se na zpravodajských webech střídají velkou rychlostí, to naprosto chápu. Nicméně to přece nemění nic na tom, aby byly odvedeny kvalitně. Nechci číst jen pro obsah, chci vidět i nějakou tu úpravu dle jazykových norem, která je ve vyspělých zemích naprosto samozřejmá. Copak chci tak moc?

Nyní se už pojďme věnovat oněm zmiňovaným chybám, které bijí do očí. Hned v nadpise článku je zvratné zájmeno se připojeno ke slovesu proniknout, takže vzniklo spojení „policisté se pronikli na náměstí“. Hm, tak by mě zajímalo, jazykový korektore, jak toho proboha ti policisté docílili? Pochopila bych, kdyby se prodrali na náměstí, nebo se rozšířili na náměstí, ale pronikli se? Nestačilo by použít pouze sloveso pronikli?

Druhá hrubka, již pravopisného charakteru, se objevuje hned v perexu, kde je psáno: „zahájilo operaci, jejíž cílem“. Milý autore, redaktore, jazykový korektore, nebo ty, kdo jsi uveřejnění článku měl na starosti, jedná se o vztažné zájmeno přivlastňovací ženského rodu, jehož tvar je v 7. pádě jejímž.

Co: 

Kde: 

Jazykový korektor by se na článku o Erste Bank pěkně vyřádil...

Jazykový korektor by se na článku o Erste Bank pěkně vyřádil...

Na webu Kurzy.cz jsem natrefila na článek o Erste Bank, po jehož přečtení jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Jenom v nadpisu článku autor nechal tři chyby, aniž by se nad tím nějak pozastavoval. Je mi jasné, že redaktoři Kurzů.cz spoléhají na to, že lidé chodí na jejich web především kvůli tomu, aby se dozvěděli informace z finanční a ekonomické oblasti, nicméně to přece neznamená, že každému čtenáři je jedno, jak se co píše, a redaktoři si potažmo mohou psát, jak se jim to zlíbí bez dodržování pravidel českého pravopisu apod.

Pojďme se společně na ty tři zmiňované a na fotce zvýrazněné chyby podívat.

  1. Že mezi značkou pro procenta a číslicí není mezera, je chyba, ale spíše typografická a lze ji jednoduše přehlédnout (i když od toho je jazykový korektor, popř. redaktor, aby chyby vyhledali a opravili).
  2. Ale že Rumunsko je psáno s malým počátečním písmenem, je neomluvitelné. Vlastní jména se píšou vždy s velkým počátečním písmenem a to se učí již na základní škole.
  3. Stejně tak je chyba zapsat slovo dceřinná se dvěma n. Přídavné jméno dceřiný se píše jen s jedním n. Je pravda, že někoho může zmást, že kdysi se psalo se dvěma n, ale po roce 1957 je kodifikováno psaní dceřiný s jedním n. Kdo si chce osvěžit znalosti tohoto pravidla, může si najít toto téma na mém jazykovém blogu, nedávno jsem se mu věnovala.

Co: 

Kde: 

Existuje výhrůžka i vyhrůžka, nikoli však výhružka

Existuje výhrůžka i vyhrůžka, nikoli však výhružka

Pravopisem podstatného jména výhrůžka a od něj odvozených slov jsem se zabývala již před půl rokem na svém jazykovém blogu. Dnes jsem znovu narazila na jeho nesprávný zápis v jedné své rozečtené knížce, a tak bych jen ráda připomněla, že u zápisu podstatného jména výhrůžka si lze vybrat ze dvou kodifikovaných variant – výhrůžka i vyhrůžka. U přídavného jména je možné volit také ze dvou variant: výhrůžný i výhružný, příslovce lze psát buď jako výhrůžně, nebo výhružně.

Co: 

Kde: 

Překlep v titulku na Týdnu.cz

Překlep v titulku na Týdnu.cz

Při včerejším „listování“ Týdnem.cz jsem byla mile překvapena, že i v internetových médiích autoři (nebo redaktoři či korektoři) používají přechodníky. Už je to dávno, kdy jsem chodila na školu, ale přechodníky mám stále v živé paměti. 

Přechodníky dělíme na přechodník přítomný, který se tvoří od sloves nedokonavých, a přechodník minulý, který se tvoří od sloves dokonavých. 

A protože je v článku užit přechodník přítomný, pojďme si zde připomenout, jak se přechodník přítomný tvoří. Správná koncovka přechodníků přítomných závisí na tom, jakou koncovku má sloveso v 3. osobě čísla množného. Pokud slovesa končí na -ou (nesou), pak má přechodník přítomný koncovky pro mužský rod v čísle jednotném -a (nesa), pro ženský a střední rod v čísle jednotném -ouc (nesouc), pro množné číslo -ouce (nesouce). Pokud končí sloveso v 3. osobě množného čísla na -í (mění), pak má přechodník přítomný koncovky pro mužský rod v čísle jednotném -ě/e (měně), pro ženský a střední rod v čísle jednotném -íc (měníc) a pro množné číslo -íce (měníce). 

Domnívala jsem se, že používání přechodníku přítomného je již na ústupu, ale jak je patrné z nadpisu velice zajímavého a podnětného článku nazvaného: „Neměně 19 Rakušanů má za praprapředka zmrzlíka z ledovce“, užívání přechodníku přítomného je stále v kurzu. 

Co: 

Kde: 

Jazykový korektor Super.cz je zřejmě stále ještě na dovolené

Jazykový korektor Super.cz je zřejmě stále ještě na dovolené

Když narazím na nadpis článku, ve kterém je hrubka jako hrom, je mi jasné, že článek se nebude žinýrovat a ve výskytu chyb za nadpisem zaostávat. Pokud je chyba už v nadpisu, zpozorním a pomyslím si, že tady něco nehraje. A jedná-li se o článek na webu Super.cz, pak už mi je jasné, že tady se nehledí na to, aby byl čtenář uspokojen po všech stránkách, nýbrž cílem je čtenáře zahltit obsahem článku, aby byl natolik v úžasu, překvapen, konsternován, že na nějaké ty jazykové nedostatky nehledí (a že se jich v článcích Super.cz objevuje hodně).

A o jaký jazykový nešvar se jedná? Pozornému a kultivovanému čtenáři jistě neušlo, že v nadpisu je vložená věta vedlejší do věty hlavní a je třeba ji oddělit čárkou, aby nedošlo k tomu, že v jedné větě zůstanou dvě slovesa vedle sebe. Vloženou větu vedlejší „než jsem já“ je nutno oddělit čárkami z obou stran. Tomuto tématu jsem se věnovala již ve svém příspěvku Oprava interpunkce. Vložená věta vedlejší.

O letních prázdninách, kdy jsem na webu Super.cz na pravopisné, syntaktické či stylistické chyby narážela pravidelně, jsem se dovtípila, že tomu je tak proto, že jazykový korektor zřejmě odjel na dovolenou. Jenže co mu mohlo bránit v práci včera 11. 9., to nevím. Možná že využil výhodné nabídky a zakoupil si zájezd last minute.

Co: 

Kde: 

Opět jedno nesprávně napsané „ztěží“

Opět jedno nesprávně napsané „ztěží“

V jedné z dalších knih tragicky zesnulé Simony Monyové, která se nazývala Konkurz na milence, jsem narazila na nesprávně napsané slovo „ztěží“. Není to tak dlouho, co jsem se pravopisem slova stěží zabývala na svém blogu.

Jediný správný zápis slova stěží je se s (s tíhou). Podoba ztěží neexistuje. Mnozí si toto slovo zaměňují za příslovečnou spřežku ztěžka, která se píše se z (z tíhy).

Vážně by mě zajímalo, kolikrát ještě narazím na takto nesprávně pravopisně zapsané slovo stěží.

 

Co: 

Kde: 

Prošel článek rukama jazykového korektora?

Prošel článek rukama jazykového korektora?

Na webové stránce Super.cz jsem narazila na chybný zápis podstatného jména tematika (zde uvedené jako tématika). Slovo tematika se stejně jako od něj odvozená slova tematický, tematicky píšou s krátkou samohláskou e. Oproti tomu podstatné jméno téma se píše s dlouhým e. Problematiku pravopisu přejatých slov téma a tematika jsem řešila nedávno ve svém příspěvku na svém jazykovém blogu, ale jazykový korektor Super.cz jej zřejmě nečetl. Anebo ho možná četl, ale bylo mu to k ničemu, neboť článek s pravopisnou chybou ve slově tematika se mu jednoduše nedostal do rukou. Ať tak či onak, ten, který článek zveřejnil i s pravopisnou hrubkou, by se měl pořádně stydět! 

Co: 

Kde: 

Jazykový korektor Týdne.cz by se měl stydět

Jazykový korektor Týdne.cz by se měl stydět

I Týden.cz nám v úsilí pohlídat si chyby ve svých článcích nějak polevil. Důkazem toho může být včerejší článek o americkém prezidentovi, který se konečně rozhodl podívat na zoubek výzvědným technologiím (v případě Týdne.cz tedy tehnologiím). Ačkoli je to jen překlep, leckterého čtenáře to může rozhořčit a potažmo i od dalšího čtení článků na Týdnu.cz odradit. Copak je takový problém, jazykový korektore, redaktore, editore, nadpis sestávající z pouhých pěti slov zkontrolovat?

Co: 

Kde: 

Jazykový korektor Novinek.cz zřejmě odjel na dovolenou

Jazykový korektor Novinek.cz zřejmě odjel na dovolenou

Nevím, jak to máte vy, ale já si pravidelně každé ráno projedu na internetu nejnovější články, abych zjistila, co se děje nejen u nás, ale i ve světě. Večerní zprávy kolikrát kvůli práci nestihnu (bohudík za ni:), stejně tak zapínat celý den 24, abych čekala každou hodinu na pětiminutové zpravodajství, a tak jsem ráda za tento zdroj nových informací.

Už míň jsem ráda za kvalitu textů a článků, které čtu. Nevím, jestli je v dnešní době problém sehnat kvalitního jazykového korektora, který by svým profesionálním zrakem zkoukl texty ještě předtím, než je administrátor zveřejní.

Můžete namítnout, že články se rychle obměňují a střídají. Nicméně si nemyslím, že by se měnily nějakou závratnou rychlostí ani že by korektorovi zabralo nějaké nemyslitelné množství času články zkontrolovat.

A navíc přečíst si článek minimálně jednou sám po sobě by mělo být pravidlem číslo jedna, kterým by se měli autoři článků řídit. Nikdo nechce číst články s překlepy, chybějícími slovy a výpověďmi a domýšlet si, co měl autor asi na mysli.

Tímto nejsou vinny jen Novinky.cz, ale i další zpravodajské weby. Nicméně po dnešní várce článků na Novinkách.cz jsem dospěla k přesvědčení, že jejich jazykový korektor odjel na dovolenou. Jinak si totiž to množství chyb v článcích neumím vysvětlit.

Co: 

Kde: 

Spojení „naproti školy“ by potřebovalo jazykovou korekturu

Spojení „naproti školy“ by potřebovalo jazykovou korekturu

Na webu Deník.cz jsem v neděli 21. 7. 2013 objevila zase jedno spojení předložky naproti s podstatným jménem ve druhém pádě (naproti školy).

Autor článku komentoval dění ve Zlínském kraji, odkud nejspíš sám pochází, a tak si zřejmě ani neuvědomuje, že tato vazba je nespisovná. Jediné správné znění je spojení předložky naproti s podstatným jménem ve třetím pádě (tj. naproti škole).

Co: 

Kde: 

Stránky