Stylistika

Díky vs. kvůli

Místo díky má být užita předložka kvůli

Stále častěji se v beletristických či odborných textech nebo v novinových článcích a zprávách objevuje záměna předložek díky a kvůli. Nedávno jsem si této stylistické hrubky všimla v knížce Marcely Mlynářové V padesáti na začátku. Této chyby se autorka dopustila na straně  96, a to hned dvakrát.

Pravidlo pro psaní těchto dvou předložek je následující. Pokud se jedná o pozitivní skutečnost, užívá se předložka díky (zásluhou něčeho). Naopak v negativním smyslu se píše předložka kvůli (vinou, následkem něčeho).

Co: 

Kde: 

Knižní výrazy ve zpravodajském žánru?

Knižní výrazy ve zpravodajském žánru?

Užití knižních výrazů v žurnalistickém stylu má své opodstatnění, pokud se bavíme o intelektuálně náročných esejích nebo umělecko-odborných textech. Co se týče zpravodajského žánru, zde mi smysl užití knižních výrazů jaksi uniká.

Krátké zprávy, které nás informují o dění ve světě, rozhodně nemají mít žádné umělecké ambice, naopak zde jsou forma zprávy stejně jako použití srozumitelných výrazových prostředků jasně dané. Tudíž použít ve zpravodajském textu knižní výraz oslyšeni, tedy sáhnout po knižních jazykových prostředcích, působí akorát tak chaos v čtenářově mysli nebo vyvolává otázku, proč autor použil v takovémto textu vysoce spisovný výraz?

Podle mého za tím mohou stát tři důvody: buď se autor článku zbláznil, nebo vstával moc brzy či po večerech sepisuje historické romány, intelektuálně náročné eseje nebo ryze odborné texty a do knižních výrazů, které mohou nést určitý patos, se prostě zakoukal :-)

Co: 

Kde: